Jen co z obchodů zmizel poslední závan vánočního sentimentu, objevila se v nich ještě horší záplava kýčovitých srdcí, plyšových králíčků a bonboniér. Ano, den všech zamilovaných klepe na dveře. Je pravda, že tady mi to vadí o trochu míň (však je tu ten pasvátek vlastně doma), než když se evropští obchodníci obdobně snaží namastit kapsu, ale i tak je to otřesné. Co je na tom pravdy, nevím, ale Wikipedie praví, že se 14. únor stal v Americe populárním až na počátku 20. století zejména díky geniálnímu nápadu jistého výrobce vánočních pohlednic, který se díky vydávání speciálních valentýnských karet dostal z hrozícího bankrotu. Za vším hledej nikoli ženu, ale byznys.
A když už jsme u něčeho tak křehkého a romantického, jak je láska, podívejme se trochu blíže, jak to tady funguje. Tušíte správně, obchodní duch a nezbytná „rules“ (slovo, na něž začínám být mimořádně alergická) pronikly už i do říše Amorkovy. I na randění jsou tu totiž pravidla a to taková, že Evropan jen němě žasne. A dokonce se dají najmout speciální koučové, kteří s klienty nacvičují průběh schůzky, přehrávají si s nimi varianty dialogů a varují je před nevhodnými gesty a negativním myšlením (ach ta bezuzdná spontaneita!). Co tedy všechno americký pár čeká, než se společně projede lasvegaskou svatební kaplí? (Za autentické postřehy děkuji nejmenované kamarádce z Německa.)
První rande
První schůzka musí proběhnout v pracovní den – pozvání o víkendu označuje, že dotyčný nemá pestrý společenský život. Zásadně zve muž ženu a místem setkání je zpravidla bar. Předtím je potřeba si řádně připravit vhodná konverzační témata (svrchu uvedený zdroj uvedl, že dotyčný „přišel našprtaný jako na zkoušku z německých reálií“). Z baru se odchází nutně před půlnocí – jinak je dotyčný/á pravděpodobně nezodpovědný/á looser s nebezpečně vágním postojem k práci nebo nedej bože rovnou nezaměstnaný/á. Po celou dobu první schůzky není dovoleno se líbat.
Druhé rande
I druhá schůzka musí proběhnout v pracovní den a místem setkání je obvykle restaurace. Pozvat musí znovu muž ženu; ona jemu nesmí po prvním rande poslat sms nebo zavolat, a to ani kdyby ho chtěla varovat před útokem mimozemšťanů nebo blížící se vlnou tsunami. Konverzační témata se v tomto případě zužují na práci, sociální status, kariérní vyhlídky a především finanční situaci (německý zdroj tento fakt komentoval slovy, která se nedají na slušném blogu reprodukovat). Líbání je dovoleno a opět se odchází před půlnocí.
Třetí rande a následující
To už se posouváme do fáze, kdy je vhodné se novou známostí pochlubit na sociálních sítích, což slouží zároveň jako omluvenka absence na párty - třetí schůzka už se totiž odehrává o víkendu. Dovoleno je vše. Ale pozor, aby nedošlo k mýlce, ani třetí rande není nijak závazné! Je totiž zcela legální scházet se hned s několika partnery najednou a to včetně sdílení lože. Nejen že to nikomu ze zúčastněných nevadí, nikdo se s tím ani netají.
A jde do tuhého
Do další etapy už se naše značně znechucená spolupracovnice nedostala (její slova na adresu této společensky tolerované promiskuity jsou opět nepublikovatelná), takže jak to pokračuje, už znám pouze z literatury: Poté, co je ze skupiny patřičně prozkoušených potenciálních partnerů vybrán ideální kandidát, ukončí se všechny ostatní rozpracované vztahy a známost se stává vážnou. Následuje představení rodině, zásnuby s povinným prstenem s diamantem v hodnotě trojnásobku mužova měsíčního příjmu (opět geniální nápad jistého obchodníka, který díky tomu dostal firmu z červených čísel) a následuje happyend v podobě svatby, která v průměru vyjde na 29.000 dolarů. Kolik stojí rozvod, jsem nikde nenašla.
Co mě ale při pátrání po podobách americké lásky úplně uzemnilo, byla webová stránka zcela vážně varující před vztahy s Francouzkami, které jsou sice ve filmech zobrazovány jako jedinečné a ideální milenky, ale je třeba na ně dávat setsakra pozor. Předpokládají totiž, že muž zaplatí všechny náklady na večeři a to dokonce „včetně nápojů a desertu“, nesmí na schůzce pokukovat po jiných ženách a ještě se po něm chce, aby potenciální partnerce otvíral dveře a dokonce jí pomáhal do kabátu. No hanba fuj!
Žádné komentáře:
Okomentovat