O Vánocích, které nechtěly být

Ne snad že bychom tak strašně zlobili, alespoň ne víc než normálně, ale nějak se nám letos přihodilo, že vánoční nálada ne a ne přijít. A to máme ani ne týden do Štědrého dne. Venku nesněží, ale příšerně prší a teploty připomínají konec září, nikde se neprodávají stromečky (bůhví, kde je vlastně domorodci berou), na ulicích nevoní svařené víno, a snad mi chybí i ta krvavá pouliční jatka, kterým se jinak vyhýbám velkým obloukem. Obchody jsou tu sice vyvánočněné už od října, žárovičkami je tu omotané kde co, městem jezdí vyšňořené tramvaje, ale nemohu si pomoci, pořád je to na adventní naladění slabé. Tak vás všechny trošku závistivě zdravíme do zaváté kotliny, provoněné purpurou a vanilkovými rohlíčky a slibujeme, že příští rok strávíme Vánoce zase doma!